Když se zadaří počasí a ještě se podaří sehnat i spolulezce,tak je to paráda. V sobotu ráno jsme já
a Mišák vyrazili z Vyškova směr Hohe Wand a i provoz nám přál. V 10h jsme byli na místě a po svačině
a výběru cesty vyrazili pod stěnu do sektoru Totenkopfel. Vybral jsem cestu Osterhazi 7-, s tím,že
klíčové místo poleze Mišák. Přece jenom měl lepší formu. Vyšla na něho teda 1 délka za 6, jedno
místo,jinak lehčí.Druhou délku jsem tahal já a ta byla ještě lehčí a mírně zarostlá. Po dvou délkách
45 a 40m jsme byli prakticky v půlce stěny,ale teď nás čekaly kratší délky a taky ta 7-. Třetí
a čtvrtá délka je vcelku pěkný 5kový lezení,kde jsme se zase střídali ve vedení. Jak už jsem
psal, klíčovou délku tahal Mišák a trochu se v tom zapotil, protože v první spárce to vypadalo, že
se leze pořád rovně, ale chce to přelízt trochu doleva. No každopádně směr po chvilce hledání
našel a já už jsem si to jenom vychutnal. Sice to bylo na horní hranici mých schopností, ale bylo to
pěkný. Průvodce píše v této délce případný dojištění frendem, ale Mišák ho nepoužil i když ho měl. A
měl ho i když by se mi hodil v poslední délce. V půlce byla taková klička doprava, kterou jsem
přelezl rovně. Dolezl jsem to v nepříjemným terénu, volný šutry, tráva, hlína a žádný nýt. No moje
blbost, ale protože mi to politicky myslelo, tak jsem přežil. Tento sektor se dá dolů slanit, tak
jsme toho využili. Lezli jsme na dvojčetech 60m a slanění je 3x50m. Cesta byla pěkná, dobře
zajištěná, i když se v posledních dvou délkách něco opravdu hodí, dá se to vylízt i bez přijištění.
Vyspat jsme si zajeli do Hollentalu na Weichtal haus, protože jsem po angíně nechtěl spát
pod stanem a na Hohe Wandu bylo všechno levnější plný, nebo zavřený.
Na druhý den chtěl Mišák zase 7-, že to poleze první, tak jsem vybral cestu
Superspur ve stejném sektoru. Nejlehčí délka byla za 6 a to ta první. Tu jsem tahal já a je mírně
položená což mi sedí. tu jsem vyběhl rychle. Mišák se v ní aspoň rozehřál, protože druhá už byla za
7-. Zase to dal v pohodě až na hledání jednoho nýtu. Klíčové místo je mírně převislý a není to jenom
o jednom kroku, ale připadlo mi to lehčí než následující délky za 6+. Asi mi taky trochu docházely
síly, obtížnost 7- je teď moje maximum a 2 délku 30m za 7- jsem lezl na druhýho a hned po ní na
prvního 40m 6+. Taky jsem na štandu před poslední délkou 45m za 6+ řekl Mišákovi aby to vyvedl, že
to na prvního nedám. I tak jsem v tom vyhučel 2x. Slanění bylo taky stejné jako o den dřív, jenom
jsme museli dávat větší pozor, protože ve stěně bylo víc lezců. I když obě cesty byly 7-, tak druhá
byla těžší. Obtížnost skoro konstantní zdola až nahoru. Ale byla zase hezčí. Zajištěná
perfektně.Snad se tak bude dařit i zbytek roku. Lezení zdar.
